Z historie obce

Obec Dobřínsko leží 4km západně od Moravského Krumlova a je jednou z nejstarších na znojemském okrese. První písemná zmínka o ní pochází z r. 1131, kdy v listině olomouckého arcibiskupa Jindřicha Zdíka je zpráva, že ke znojemskému kostelu náležel jeden lán v obci Dobřensko. Dle vsi se také jmenovali její majitelé, např. r. 1278 Vicemil z Dobřenska  a 1310 Niklas z Dobřenska. Asi 200 m pod vesnicí na příkrém skalnatém výběžku byla tvrz, kde sídlili vladykové, majitelé Dobřínska. Protože poslední se věnovali duchovnímu stavu, tvrz zanedlouho zanikla. Osada pak připadla ke hradu Templštýnu. Dnes je hrad zříceninou.

Osada Dobřínsko je však původu mnohem staršího, než uvádí první písemná zpráva. Její umístění do oválného tvaru, chráněné z jedné strany břehy potoka a strmou skalnatou strání, odpovídá staroslovanskému typu. Dokladem toho jsou v roce 1963 při zemních pracích odkryté sídelní a odpadní jámy s kostmi zvířat  a keramikou, zdobenou vlnovkou, což odpovídá 8 až 9. století, takže již v době  prvního známého slovanského státu - Velkomoravské říše,  existovala obec Dobřínsko. Její název  podle dávné pověsti pochází od malé ryby, která se hojně vyskytovala ve zdejším potoce - břínek. A že byli opravdu dobří,  tak podle této pověsti dostala obec jméno Dobřínsko.

Historickou památkou zdejší obce je kostel,  zasvěcený sv. Prokopovi. Páni z Dobřenska postavili na poč. 14. století jeho zadní část - presbytář. Chrámová loď byla postavena v r. 1826. Nejcennější památkou v něm je starobylá křtitelnice z r. 1621 v románském slohu osmibokého hranolu. Památkou o několik roků mladší, z r. 1637 je kamenná náhrobní deska s nápisem o velikosti 180 x 95 cm, která byla náhodně objevena pod schodištěm do kostela. Dnes je tato deska umístěna na zdi u věže kostela. Fara byla v obci postavena v r. 1778  a v r. 1912 zbourána a nově postavena. Vedle této fary v r. 1870  tehdejší  římsko-katolický kněz P. Augustin Forman  zasadil lípu, která dnes svojí výškou přes 25 m a obvodem kmene 420 cm  je nejstarším a dominantním stromem v obci.

Kulturní památky a stavení v obci Dobřínsko (ve zkratce)

Farní kostel sv. Prokopa 

Dobřínský kostel je v jádru pozdně románská stavba, která se poprvé připomíná na listině z roku 1298. Presbytář je z 15. století, prodloužená a rozšířená loď z roku 1826. Uvnitř kostela se nachází kamenná pozdně renesanční křtitelnice z roku 1621, se znaky Pertolda Bohobuda z Lipé, jeho manželky a města Moravského Kurmlova.

Náhrobník

Na vnější stěně kostela je náhrobník Anny Zellerové z Rosenthalu z roku 1637. Jako nepotřebný byl zabudován do schodiště před kostelem. Při opravách v 50. letech minulého století byl nalezen a osazen na kostelní zeď.

Morový sloup

Nachází se v obci u křižovatky silnic do Moravského Krumlova a Jamolic. Původně pískovcová památka byla později omítnuta. Podobné objekty v Moravském Krumlově a ve Vémyslicích jsou datovány léty 1636 a 1627.

Kaplička

Na hranicích obce se nachází kaplička, která pochází z roku 1919. Pod kapličkou bylo volné prostranství, kde stávali věřící při bohoslužbách. Téhož roku 1919 byla u kaple zasazena lípa.

Vladovy muka

Tuto památku zhotovil akademický sochař Vladimír Jurkovič, trvale žijící v obci Dobřínsko. Tyto „muka“ jsou   tvořící se dominantou obce směrem po silnici z Dobřínska do Jamolic po pravé straně za obcí. Dílo je vsazeno do prostoru bývalé tvrze.

Mlýn

Na dolním okraji Dobřínska byl mlýn, zmiňovaný již k roku 1535. Objekt mlýna je dnes nahrazen novostavbou. Do dnešních dnů se zachoval jez a zbytky náhonu.

Statek

Tato stavba stojící naproti kostelu sv. Prokopa je zmiňována v pozemkových knihách již od 17. století.  Na začátku minulého století patřil k zámku v Moravském Krumlově a jako zbytkový statek ho ve 20. letech zakoupila rodina dnešního majitele Jana Pavlíka. Při přestavbě bylo nalezeno množství střepů, podle datace archeologů pocházejí některé z nich z 15. století. V jedné části domu byl také objeven středověký loch – který sloužil k uskladnění potravin a dnes je majiteli využíván pro chlazení piva, které můžou návštěvníci ochutnat v Občerstvení Pod Kaštanem. Další zajímavostí je i prostor sklepa, který byl pravděpodobně zbudován již v době templářské.

Hradisko – tvrziště

Opevněná lokalita se nachází na ostrožně nad levým břehem Dobřínského potoka asi 500 metrů jižně od Dobřínska. Opevněná plocha 20x10 metrů je na přístupové šíji vymezena dosud zřetelným příkopem. Absence archeologických nálezu zatím nedovoluje určit kdo a kdy lokalitu opevnil. Buď jde o pravěké hradiště nebo tvrz místních vladyků z druhé poloviny 13. století.

Boží muka a kříže

V Dobřínsku jsou další drobné sakrální památky chráněné státem: boží muka u vepřína, kříž u silnice k Moravskému Krumlovu a hlavní kříž na hřbitově.

Popice

Zaniklá středověká vesnice stávala v povodí levobřežního přítoku Dobřínského potoka asi 700 metrů severovýchodně od Dobřínska, v části katastru od nepaměti zvané ,,Pupicích“. Roku 1190 osada náležela ke kapli na přemyslovském hradisku v Rokytné a je písemně doložena ještě v roce 1298. Na místě zaniklých Popic lze dnes nalézt jen roztroušené střepy středověké keramiky.

Pastouška

Jedna z nejstarších budov v obci Dobřínsko, která v dřívějších dobách poskytovala bydlení pro obecní pastevce, sluhy, případně také sirotky. Jednalo se o přízemní stavbu, vnější i vnitřní úpravou podobné příbytkům domkářů. Budova prošla díky rodinné firmě Václava Vystrčila v roce 2018 kompletní rekonstrukcí. Aktuálně se jedná o rodinný ,,Penzion Pastouška“, nabízející celoroční ubytování včetně tradiční kuchyně.