Základní členění krizového plánu Typ: PDF dokument, OKRES: Znojmo

Základní informace o plánu

Plán odezvy orgánů obce Dobřínsko na vznik mimořádné události (dále jen „plán“) je zpracováván pro přípravu a řešení mimořádných událostí, které se mohou vyskytnout na území obce. Je základním dokumentem orgánů obce pro zabezpečení úkolů a opatření na ochranu životů, zdraví, majetku nebo životního prostředí při vzniku mimořádných událostí. Plán je využitelný i při přípravě a řešení krizových situací.

Stěžejní část plánu tvoří dokumenty v Operativní části (postupy řešení), kde je uvedena pro jednotlivé mimořádné události analýza ohrožení a doporučené postupy a opatření při jejím řešení. Důležitou součástí plánu jsou dva listy - List 1 (Krizový štáb obce) a List 2 (Důležité kontakty). V pomocné části jsou pak uvedeny další dokumenty, které mohou být využity Krizovým štábem obce.

Zpracovatelem plánu jsou orgány obce v součinnosti s hasičským záchranným sborem kraje nebo s pracovníkem krizového řízení obce s rozšířenou působností, do které obec spadá. Tito poskytují obcím metodickou pomoc při zpracování (seznamují obce na jejich žádost s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení).

Plán schvaluje starosta obce.

2.ZÁSADY POUŽÍVÁNÍ PLÁNU

Plán není označen žádným stupněm utajení. Jedná se však o neveřejný dokument, se kterým se mohou seznamovat jen členové Krizového štábu obce, příp. další osoby, které určí starosta obce.

Za manipulaci s plánem, resp. s jeho částmi odpovídá starosta obce/jím pověřený pracovník Marie Nováčková (dále i „odpovědná osoba“). Odpovědná osoba je oprávněna povolovat opisy a výpisy z plánu. V případě zjištění neoprávněné manipulace s plánem je odpovědná osoba povinna přijmout nezbytné kroky k zamezení nebo zmírnění následků neoprávněné manipulace s plánem.

Plán je uložen v elektronické podobě u starosty obce a u členů krizového štábu obce. V listinné podobě je uložen u starosty obce.

3.ÚDAJE O OBCI

3.1.Geografické údaje

• rozloha katastru obce v km²   Žije zde 405 obyvatel.
• poloha obce Obec Dobřínsko se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.
• charakteristika terénu katastru obce Obec samotná je charakterizována čili směřována z okrajových míst v horní části katastru do údolní části, kde se nachází samotný střed obce
• vodstvo (vodní toky, rybníky) – Dobřínský rybník

Obec Dobřínsko leží asi 4 km západně od Moravského Krumlova, severozápadně od obce Dobřínsko  na Jamolice se po levé straně nachází vodní nádrž - Dobřínský rybník, nad uvedeným rybníkem  cca 1.5 km se nachází další vodní nádrž - Dolnodubňanský rybník. Směrem od Dolních Dubňan protéká Dobřínský potok, již uváděným Dolnodubňanským rybníkem , pokračuje přes Dobřínský rybník a dále protéká soukromým rybníkem u Václava Vystrčila, postupně svým přirozeným korytem míjí další soukromý rybník pana Lukáše Hermana. Přímo před posledním ústím do požární nádrže, se do potoka připojuje levé rameno, které je rizikové v případě přívalových děštů. Za požární nádrží, která se nachází vedle fotbalového hřiště, Dobřínský potok protéká ihned dolní údolní části obce Dobřínsko, směrem k Moravskému Krumlovu, přes rybník „Vrabčák „ v Mor. Krumlově a vlévá se do řeky Rokytna u Rakšic

3.2.Demografické údaje

                                            Stav k 06.05.2025

3.3.Popis infrastruktury

silniční, železniční – krajské komunikace, tak místní. Železnice – jedná se o zásobovací trat do jederné elektrárny Dukovany. Dobřínskem vede silnice III/413 1, která v uceleném tahu ve směru východ-západ spojuje v jižní trase území krajů Jihočeského, Vysočina a Jihomoravského.

technická infrastruktury (voda, plyn, elektřina, dešťová kanalizace...) splašková kanalize je ve fázi příprav. Plynofikace obce byla dokončena v roce 2004. Plyn byl napojen na plynovod vedoucí z Dolních Dubňan.

Obec plně elektrifikována. V obci jsou 3 trafo stanice. Elektrické vedení je na betonových podpěrách. V současné době je vedení v dobrém technickém stavu.

4.PRÁVA A POVINNOSTI ORGÁNŮ OBCE PŘI PŘÍPRAVĚ A ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

Působnost a pravomoc orgánů obce (starosta, obecní úřad) při přípravě na mimořádné události, při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně obyvatelstva před a po dobu vyhlášení krizového stavu jsou stanoveny v § 15 a 16 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.

Orgány obce zajišťují připravenost obce na mimořádné události a podílejí se na provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva.

Obecní úřad při výkonu státní správy za tímto účelem:

• organizuje přípravu obce na mimořádné události,
• podílí se na provádění záchranných a likvidačních prací s integrovaným záchranným systémem,
• zajišťuje varování, evakuaci a ukrytí osob před hrozícím nebezpečím,
• hospodaří s materiálem civilní ochrany,
• poskytuje hasičskému záchrannému sboru kraje podklady a informace potřebné ke zpracování havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu (např. prostřednictvím KRIZPORTu zasílat HZS JMK informace o zdrojích ohrožení v dané obci apod.),
• podílí se na zajištění nouzového přežití obyvatel obce (tzn. zejména zajištění nouzového ubytování a stravování pro evakuované osoby),
• vede evidenci a provádí kontrolu staveb civilní ochrany nebo staveb dotčených požadavky civilní ochrany v obci.

K plnění výše uvedených úkolů je obec oprávněna zřizovat zařízení civilní ochrany. Při zřizování těchto zařízení a plnění úkolů ochrany obyvatel jsou orgány obce povinny postupovat podle zákona o IZS a podle zákona o požární ochraně.

Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby v obci s charakterem možného ohrožení, s připravenými záchrannými a likvidačními pracemi a ochranou obyvatelstva. Za tímto účelem organizuje jejich školení.

Obecní úřad je dotčeným orgánem z hlediska ochrany obyvatelstva při rozhodování o umisťování a povolování staveb, změnách staveb a změnách v užívání staveb, odstraňování staveb a při rozhodování o povolení a odstraňování terénních úprav a zařízení.

Starosta obce při provádění záchranných a likvidačních prací:

• zajišťuje varování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím,
• organizuje v dohodě s velitelem zásahu nebo se starostou ORP evakuaci osob z ohroženého území obce,

• organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatel obce (tzn. zejména zajištění nouzového ubytování a stravování pro evakuované osoby),
• je oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.

5.PRÁVA A POVINNOSTI ORGÁNŮ OBCE PŘI PŘÍPRAVĚ A ŘEŠENÍ KRIZOVÉ SIUTACE

Působnost a pravomoc orgánů obce (starosta, obecní úřad) při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany ČR před vnějším napadením a při jejich řešení, jsou stanoveny v § 21, 21a a 22 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení.

Starosta obce zajišťuje připravenost obce na řešení krizových situací; ostatní orgány obce se na této připravenosti podílejí.

Starosta obce dále:

• za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení může zřídit krizový štáb obce jako svůj pracovní orgán,
• zajišťuje za krizové situace provedení stanovených krizových opatření v podmínkách správního obvodu obce; správní úřady se sídlem na území obce, právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny stanovená krizová opatření splnit,
• plní úkoly stanovené starostou ORP a orgány krizového řízení při přípravě na krizové situace a při jejich řešení a úkoly a opatření uvedené v krizovém plánu ORP,
• odpovídá za využívání informačních a komunikačních prostředků a pomůcek krizového řízení určených Ministerstvem vnitra.

V době krizového stavu starosta obce:

• zabezpečuje varování a informování osob nacházejících se na území obce před hrozícím nebezpečím a vyrozumění orgánů krizového řízení, pokud tak již neučinil HZS kraje,
• nařizuje a organizuje evakuaci osob z ohroženého území obce,
• organizuje činnost obce v podmínkách nouzového přežití obyvatelstva,
• zajišťuje organizaci dalších opatření nezbytných pro řešení krizové situace.

Pokud starosta obce neplní v době krizového stavu úkoly stanovené tímto zákonem, může hejtman převést jejich výkon na předem stanovenou dobu na zmocněnce, kterého za tím účelem jmenuje. O této skutečnosti hejtman neprodleně informuje obec a ministra vnitra, který může rozhodnutí hejtmana zrušit.

Obecní úřad dále za účelem zajištění připravenosti obce na řešení krizových situací:

• organizuje přípravu obce na krizové situace,
• poskytuje obecnímu úřadu ORP podklady a informace potřebné ke zpracování krizového plánu ORP,
• vede evidenci údajů o přechodných změnách pobytu osob za stavu nebezpečí, nouzového stavu a stavu hrožení státu, pro kterou shromažďuje údaje, a předává údaje v ní vedené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází,

• se podílí na zajištění veřejného pořádku,
• plní úkoly stanovené krizovým plánem obce s rozšířenou působností při přípravě na krizové situace a jejich řešení.

Obecní úřad seznamuje právnické a fyzické osoby způsobem v místě obvyklým s charakterem možného ohrožení, s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení.

Při vyhlášení nouzového stavu nebo stavu nebezpečí starosta obce zajišťuje provedení krizových opatření v podmínkách obce. Je-li k tomuto účelu nutné vydat nařízení obce, nabývá nařízení obce účinnosti okamžikem jeho vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Nařízení obce se zveřejní též dalšími způsoby v místě obvyklými, zejména prostřednictvím hromadných informačních prostředků a místního rozhlasu. Stejný postup se použije při vyhlašování změn obsahu již vydaného nařízení obce.

Náklady vynaložené na provedení krizových opatření stanovených obcí uhrazuje obec z obecního rozpočtu.

Krizový zákon ukládá obcím ve svých rozpočtech na příslušný rok vyčlenit objem finančních prostředků potřebný k zajištění přípravy na krizové situace a účelovou rezervu finančních prostředků na řešení krizových situací a odstraňování jejich následků. Ve výjimečných případech, kdy finanční rezerva na úrovni obce nedostačuje, může se starosta obce obrátit na krajský úřad.

Starosta obce je oprávněn při krizových stavech uložit právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám povinnost poskytnout věcný prostředek a to při nebezpečí z prodlení. Starosta obce následně informuje o uložení této povinnosti hejtmana. Starosta obce zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný prostředek poskytl, a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku. Potvrzení obsahuje zejména údaje o uživateli, popřípadě vlastníkovi věcného prostředku, nezbytné identifikační údaje věcného prostředku, datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.

Orgány obcí stanoví, organizují a provádějí opatření uvedená v krizovém zákoně v mezích své působnosti vymezené zvláštními právními předpisy (zejm. zákon č. 128/2000 Sb., o obcích). Působnosti jim stanovené jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.